V této lekci se naučíte, jak politika centrální banky a vlády ovlivňuje měnu prostřednictvím fiskální a měnové politiky.

Nabídka peněz – celkové množství peněz dostupných v ekonomice

Cena měny je určována nabídkou a poptávkou, stejně jako u jiných aktiv. Nabídka peněz v ekonomice proto ovlivňuje cenu měny. Nabídka peněz se definuje jako celkové množství peněz dostupných v ekonomice. Pokud se tato nabídka zvýší, množství prostředků dostupných na výdaje a investice vzroste. To vede ke stimulačnímu efektu na ekonomiku. Pokud nabídka peněz klesne, nastane opačný efekt.

Růst nabídky peněz je nutné udržovat pod kontrolou. Příliš velká nabídka zvýší inflaci na úroveň, která ekonomice škodí. Naopak příliš nízká nabídka může zastavit její růst. Tvůrci politik jsou povinni udržovat rovnováhu mezi inflací a růstem prostřednictvím stimulační nebo restriktivní měnové politiky.

Stimulační měnová politika znamená, že centrální banka hledá způsoby, jak zvýšit nabídku peněz, zatímco restriktivní měnová politika znamená, že hledá způsoby, jak ji snížit.

Dva nejběžnější způsoby kontroly nabídky peněz jsou nastavení úrokových sazeb a změna minimální povinné rezervy pro banky.

Změny úrokových sazeb ovlivňují nabídku peněz

Pro omezení kapitálu v ekonomice může centrální banka zvýšit úrokové sazby. To účinně omezuje počet úvěrů, které si mohou zákazníci nebo podniky vzít, protože vysoké úrokové sazby znamenají vyšší náklady na půjčky.

Snížení počtu úvěrů v ekonomice snižuje množství investic a výdajů. Tím se snižuje poptávka po zboží a službách. Stejně tak lze kontrolovat inflaci, protože při nižší poptávce ceny rostou pomaleji nebo dokonce klesají.

Pro zvýšení množství kapitálu v ekonomice bude centrální banka naopak usilovat o snížení úrokových sazeb. Tím zlevní půjčování a stimuluje ekonomiku zvýšenými výdaji a půjčkami.

Restriktivní politika má pozitivní vliv na měnu

Restriktivní politika má pozitivní vliv na měnu, protože zvýšení úrokových sazeb přitahuje nový kapitál do ekonomiky. K tomu dochází, protože vysoké úrokové sazby často fungují jako ukazatel silné ekonomiky. Investoři navíc získávají vyšší zisk z kapitálu uloženého v bankách této ekonomiky.

Stimulační měnová politika má negativní vliv na měnu

Stimulační měnová politika často negativně ovlivňuje měnu, protože činí kapitál mnohem dostupnějším, což může vést k inflačním tlakům. Kupní síla měny klesá, a tím se snižuje její hodnota.

Nízké úrokové sazby také znamenají, že investoři získají nižší zisk z kapitálu v ekonomice. Investoři proto často hledají příležitosti jinde, což dále snižuje hodnotu měny.

Kontrola povinných rezerv bank ovlivňuje nabídku peněz

Další metodou kontroly nabídky peněz je omezení množství prostředků, které může banka půjčit podnikům nebo jednotlivcům. To se provádí stanovením minimální povinné rezervy pro banku.

Banky drží malou část svých aktiv v hotovosti, která může být kdykoli vybrána. Většina jejich kapitálu je investována nebo půjčena ve formě hypoték a úvěrů.

Centrální banka určuje minimální částku, která musí být držena k okamžitému výběru, tzv. povinnou rezervu.

Pokud centrální banka zvýší povinnou rezervu, snižuje tím množství prostředků dostupných bance k půjčování, což účinně snižuje množství kapitálu v ekonomice a omezuje nabídku peněz.

Naopak snížení povinné rezervy má opačný efekt – banky mohou více investovat a půjčovat, čímž se zvyšuje nabídka peněz v ekonomice.

Změny povinných rezerv mohou ovlivnit cenu měny

Ovlivňují ekonomiku podobně jako změny úrokových sazeb centrální banky.

Pokud musí banka držet více kapitálu v rezervě, omezuje to množství dostupných peněz na půjčky a banky mohou účtovat vyšší úroky. Pro střadatele to ale může být výhodné, protože získají vyšší výnosy.

To pravděpodobně zvýší cenu měny, protože do země přiteče více kapitálu, aby využil vysokých úrokových sazeb. Naopak snížení rezerv může ekonomiku negativně ovlivnit, protože banky mohou poskytovat více půjček za nižší úroky.

Fiskální politika může stimulovat ekonomiku

Vládní výdaje představují fiskální politiku. Tvůrci politik ji používají k ovlivnění ekonomiky manipulací s výdaji a daněmi.

Prostředky, které vláda vydává, pocházejí z daní nebo z půjček prostřednictvím dluhopisů, známých jako státní dluhopisy. Pokud vláda utrácí více, než si půjčuje od soukromých investorů, nazývá se to rozpočtový deficit.

Vládní výdaje často slouží jako významný nástroj pro stimulaci ekonomiky a mohou být využity na konkrétní projekty (rozvoj infrastruktury, výstavba) nebo na zaměstnávání státních zaměstnanců.

Vládní výdaje mohou být mocným nástrojem v boji s hospodářským poklesem, protože prostředky vložené do ekonomiky mají stimulační účinek. Například projekt výstavby veřejného bydlení přinese prospěch stavebním firmám i výrobcům stavebních materiálů.

Pokud vláda provádí uvolněnou fiskální politiku, může to pozitivně ovlivnit objem investic do měny. To znamená, že cena měny vzroste.